Přátelé nám přivezli z Galapág čerstvý kakaový bob. A protože děti v Evropě (a mnozí dospělí taky) netuší, co je uvnitř, rozhodli jsme se to společně zjistit. Otevřít, prohlédnout, ochutnat, rozkousat a....pozřít! (někteří)

| pro milovníky encyklopedických znalostí dodáváme, jak to je s kakaem, s tou potravou bohů::

Kakaovníky pocházejí zřejmě z Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Do Mezoameriky byly dopraveny starověkou Mayskou civilizací a později rozšířeny na území Mexika Toltéky a Aztéky. Mexičtí Indiáni nazývali kakaovník cacauatl, odtud tedy pochází současné pojmenování.

Kakao bylo v předkolumbovské střední Americe velmi důležitou komoditou. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortézem udávají, že na slavnostní tabuli Moctezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle (již v 16. století) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní Indie a Španělské východní Indie (především na Filipíny). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem černé zrno. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v 18. století švédským přírodovědcem Carlem Linné, který jej nazval Theobroma cacao. (Theobroma znamená „potrava bohů“.)

...a ještě pro milovníky a milovnice čokolády:
Pro hořkou čokoládu platí minimální obsah celkové kakaové sušiny 35%. O 10% méně, tedy 25% celkové kakaové sušiny musí splňovat mléčná čokoláda včetně obsahu mléčného tuku (min. 3,5%). Čokoládu můžeme považovat za kvalitní, obsahuje-li alespoň 50 % kakaových přísad.

p.s.: Děkujeme Idě a Tomášovi Růžičkům za Boba! Jste skvělí! :-)

свернуть