V 11. epizodě série "Transsibiřská magistrála" strávím 30 hoodin ve městě Ufa. Stále ještě Povolží, jen kousek západně od pohoří Ural a pro mě poslední město v evropském Rusku v tomto směru cesty.

Železniční stanice města Ufa je umístěna nešikovně pod velkým kopcem. Do centra Ufy jdu pěšky, cesta se mi moc nelíbí a Ufa není zrovna láska na první pohled.

Ufa, Baškortostán, Povolží, Rusko

Jaroslav Hašek ze z Bugulmy v lednu 1919 přesunul do Ufy, kde 3 měsíce pracoval jako redaktor tiskárny a vydával bolševické noviny „Naše cesta“ Наш путь.
V březnu 1919 dobili Ufu bílý a bolševik Hašek musel z města uprchnout. V červnu 1919 Ufu dobili zpět rudí Hašek se mohl vrátit, aby pokračoval ve své práci další 2 měsíce. V srpnu 1919 odjíždí do Čeljabinsku.
Právě v Ufě taky potkal Alexandrou Lvovou, zvanou Šura, dělnicí v tiskárně. Šura se v budoucnu stane jeho 2. manželkou.

Ufa je spojená taky s legionáři, kteří tady měli svou základnu.
Bohužel, stejně jako v Samaře, nebo v Lipjagách, tady dnes žádný památník Čs. legionářům nestojí.

Pamětihodnosti města Ufa:
Silueta města Ufa
Vláda republiky Baškortostán a radnice
Památník Salavata Julajeva, což byl baškirský hrdina protiruského povstání roku 1773.
tržnici města Ufa

Baškirština i Kazaština spadají do turkické jazykové rodiny.
Projíždíme pohoří Ural, stanička Zlatoust je spjatá s čs. legiemi, zde došlo k zákeřnému přepadení čs. legií bolševiky.

Sloup poblíž stanice Uržumka (Уржумка). Jeden z prvních sloupů (instalace roku 1892), které označují hranice mezi Evropou a Asií.

свернуть