Petr Lutka byl jedním z pěti hlavních pilířů písničkářské skupiny ŠAFRÁN (Merta, Třešňák, Hutka, Lutka, Voňková), která vytvořila dodnes živý druh písničkářství. Nahrávky na kazetě DRAK ŽELEZŇÁK pocházejí z roku 1974 z Baráčnické rychty, kde skupina Šafrán našla na jednu sezónu útočiště. Jeho "kolega" z Šafránu, Jaroslav Hutka, v jehož rotterdamském vydavatelství Fosil kazeta vyšla, o ní napsal:

FOSIL č. 11

PETR LUTKA - DRAK ŽELEZŇÁK

Hudba a text všech písní: Jiří Zych


A: 1. Točí se točí, 2. Já pět roků žil..., 3. Dešťovka, 4. Prsten, 5. Mamut, 6. Vodník, 7. Drak Železňák,

B: 8. Pouť, 9. Trpaslíci, 10. Sport, 11. Rosnička, 12. Povídala mamka, 13. Prsten, 14. Pavouk, 15. Šátek, 16. Vlasy

Tato kazeta byla natočena též na Rychtě, navazuje tedy na kazety předešlé. Je to kazeta veselá a pěkná, ale skoro nikdo ji nechce koupit. Slýchám odůvodnění, že ho neznají. To je důvod jak u blbejch, kterým vzniká začarovaný kruh. Neznají ho, proto si ho nekoupí, a jelikož si ho nekoupí, tak ho ani nikdy nepoznají. Za dva roky jsem prodal necelou stovku, ale je to vlastně jedno. Můj prodělek, jejich škoda.
Petr Lutka je veselý a naivní kluk, dnes už vlastně muž středních let, a má jedno nenapodobitelné nadání, být totiž písničkářským komikem čaplinovského typu. Občas mu vyčítali, že ve srovnání s námi byl málo "hluboký". Ale takový argument je nesmysl. Mě se Lutka líbil, jak byl, a záleželo mi na tom, aby s námi vystupoval. Později pravděpodobně sám podlehl této kritice a "zvážněl". Začal zpívat moravské posvátné balady a písně napravující svět. To už ale znám jen z nahrávek a je mi to líto, protože to mu moc nejde. Tahle kazeta pochází z jeho nejlepšího a nejradostnějšího období. Autor písní Jiří Zych byl Lutkův spolužák na základní škole. Zych mě vždy uváděl k úžasu a žárlivosti. Složil už mnoho set písní a skládá tím způsobem, že si sedne ke kytaře a novou píseň prostě zazpívá. Nikdy jsem neviděl nikoho tak snadno skládat a tato lehkost je i na písních cítit. Několikrát jsem ho donutil udělat totéž na jevišti, složit píseň na téma, které někdo řekl ze sálu. Vždy to vyšlo. Ale Zych nerad vystupoval, bylo skoro nemožné ho k tomu přemluvit, nebavilo ho to a i celé to své skládání považoval za věc tak trochu vedlejší. Přitom mají jeho písně stavbu i humor, které by mu mohli často Jiří Suchý či Voskovec s Werichem závidět.

Z knihy Jaroslava Hutky Požár v bazaru, vydané M. Šlahounkem v edici SEBETLAČ v květnu 1990

свернуть