Za vlády císařů během principátu zažívalo obyvatelstvo nebývalý rozkvět. Výstřelky některých vládců se dotýkaly pouze části vyšších vládnoucích vrstev a tak se většina provincií v poklidu rozvíjela. Jiná situace panovala na hranicích, kde legionáři zadržovali nápor barbarů.

●
00:39 Augustus a pax Romana
01:29 Neklidné hranice
02:19 Vnitřní politika
03:49 Iulsko-claudijská dynastie
05:49 Flaviovci
06:39 Adoptivní císaři
08:19 Severovci

--------------------------------------------------------------------------------------------------------
|► Přihlásit se k ODBĚRu dalších videí můžete zde:
[ Ссылка ]

|► Ankety a zajímavosti Vás čekají na TWITTERu:
[ Ссылка ]

|► Co se připravuje, najdete na FACEBOOKu:
[ Ссылка ]
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

● Další díl série - Stručné Dějiny Evropy:
Krize Římského císařství [ Ссылка ]

● Mohlo by Vás zajímat:
Kdo je valkýra ? [ Ссылка ]


#PárMinutHistorie
[ Ссылка ]

Hudba:
Lead / Amazing Cinematic Music/ Royalty Free
Description: [ Ссылка ]
Inspiration:
By Ender Güney

In the War / Epic Cinematic Music / Royalty Free
Description: [ Ссылка ]
Inspiration:
By Ender Güney

Amazing Cinematic Music Lightning Royalty Free
Description: [ Ссылка ]
By Ender Güney

Epic Cinematic Music War Day Royalty Free
Description: [ Ссылка ]
Inspiration: Game of Thrones Season 6 OST - 13. Reign
Remake and Edit By Ender Güney

Římské císařství za principátu (27 př. n. l. – 212 n. l.)

Principát je způsob vlády v raném císařství. Republikánské úřady zůstaly formálně zachovány, ale veškerou moc měl v rukou princeps (první) oficiálně nazývaný první mezi rovnými. Ve skutečnosti byl monarchou – císařem. Neomezenou moc mu zajišťovalo držení pravomocných úřadů senátora, konzula i tribuna lidu. Toto divadlo vzbuzovalo dojem, že Řím je stále republikou.

Augustus a pax Romana

Octavianus po porážce Antonia upevňoval moc, když si byl jistý svým postavením, oznámil senátu, že se vzdává pravomocí, protože chce dožít v soukromí. Vše zorganizoval samozřejmě na oko, a když jej senátoři přemlouvali, aby zůstal, podvolil se jejich přání. Společně s pravomocemi obdržel Octavianus i titul s náboženským podtextem Augustus (Vznešený) a nikdo ho nemohl nařknout, že chce uchvátit moc jako Caesar, vždyť vyhověl naléhání senátu. Skutečně odmítl jen titul diktátora, který mu chtěl vnutit lid. V impériu zavládl po občanských válkách klid, vojenské střety se odehrávaly pouze na hranicích i za nimi se snažil Octavianus uplatňovat pax Romana – římský mír.

Neklidné hranice

Problémy způsobovali Germáni. Roku 5 př. n. l. zde vznikla provincie a již předtím vstupovali Germáni do římského vojska a dostávali občanství. V provincii tak sílil římský vliv, avšak díky seznámení Germánů s římskou vojenskou taktikou ztratili Římané v bitvě v Teutoburském lese tři legie. Hrozbu na východě představovali Parthové. Augustus poučený neúspěchy předchůdců raději volil diplomacii a zajistil východní hranici na řece Eufratu. Snažil se zabezpečit i ostatní hranice říše na dobře hájitelných místech. V Evropě tvořily přirozenou hradbu řeky Dunaj a Rýn mezi nimi položil Augustus základy soustavě vojenských táborů, pevností a strážních věží známé jako limes Romanus.

Vnitřní politika

V důsledku minulých událostí nastal morální úpadek římské společnosti projevený např. rozkladem rodiny. Přibývalo rozvodů, nevěry a muži i ženy raději zůstávali svobodní. Augustus ve snaze zlepšit situaci vydal řadu zákonů. Neženatí muži nesměly dědit, neprovdané ženy platily zvláštní daně, jezdci a senátoři měli povinnost sňatky uzavírat. Rodiny s větším počtem dětí se dočkaly od státu mimořádné podpory. Upevnil dávný kult bohyně Vesty (bohyně soudržné domácnosti). O obrodu společnosti se snažil i podporou kultury zejména autorů a básníku, kteří vzbuzovali úctu k dávným římským ctnostem či k návratu ke starým obyčejům. Rozdělil provincie na senátní a císařské (především okrajová území se stálou přítomností vojska). Stanovil úředníkům pevný plat. Zaváděl nové daně a vynaložil obrovské částky na rozsáhlou výstavbu v Římě. V neposlední řadě založil osobní stráž římských císařů pretoriány. Ti v pozdějších dobách nabyli velkého vlivu, často odstraňovali a dosazovali císaře podle své vůle. Elitní garda pretoriánů byla první vojenská jednotka s povoleným přístupem do města Řím...Více ve videu.

свернуть