Kde jsou ta rána stříbrná,
kdy každý den byl malým svátkem,
i budík pod zrcátkem měl jiný hlas
a z peřin vyháněl mě snáz.
Kde jsou ta rána stříbrná,
když padal sníh pod hvězdným svícnem,
ten neklid před úsvitem, ta radost pak,
kde jsem je poztrácel a jak.
V koutě stůl a v kamnech žár,
a ta spousta vůní.
Prádelník a křížal pár, á, há, a-há.
Muškát a přihrádka s nářadím
a všechna okna na výsluní, á, ha-ahá.
Kde jsou ta rána stříbrná,
snad časem smyl je dešťů příval.
Kdo se mnou tenkrát býval už není živ
a budík nedrnčí jak dřív.
Kde jsou ta rána stříbrná,
kdo se mnou tenkrát býval už není živ
a budík nedrnčí jak dřív.
