Dymytry - Pod nuselákem

dívky krátké sukně z šatních skříní vyndají
všude voní jaro a ptáci zpívají
v horách začal zase v noci padat mokrý sníh
všichni se usmívají všichni se usmívají
pekař čerstvé housky do výkladu vystaví
metař čistí chodník a ploty rezavý
v horách začal zase v noci padat mokrý sníh
všichni se usmívají všichni se usmívají

a já nedýchám a já nedýchám

odešla si náhle není pro co žít
není na co čekat je čas odejít
bylo to tak snadné je to jako sen
všichni se usmívají pod Nuselákem

a já nedýchám a já nedýchám

možná chci a možná ne
ale stejně to tak zůstane
to co jsem chtěl ti povědět
už nestihnu říct

kde jste všichni byli když jí rvali šaty
kde jste všichni byli když jí znásilnili

свернуть