Iniciativou místního spolku spravující i muzeum v železniční stanici Martinice v Krkonoších se můžou každoročně odehrát v letních měsících dva víkendy, kdy na malebnou lokálku do Rokytnice nad Jizerou vyrazí minimálně na pěti obratech historické vlaky v čele s parní lokomotivou. Tentokrát se pokaždé do čela soupravy KHKD, která musela být dopravena ze základny v Kněževsi, postavila parní lokomotiva 423.094. Druhý Krkonošský parní víkend, který je zdokumentovaný, začínal jinak než obvykle. Již první červencovou akci poznamenaly dlouhé výluky mezi Starou Pakou a Martinicemi v Krkonoších, a tak návoz lokomotivy z Turnova, společně s historickou soupravou, proběhl přes Jaroměř a Trutnov. Aby Bejček, který má náročných 31 let muzejního provozu za sebou, nemusel absolvovat znovu dlouhou trasu do Turnova a v srpnu zpět, zůstal po prvním Krkonošským víkendu deponovaný v jilemnické topírně. Ta po dlouhých 50 letech poskytla zázemí parní lokomotivě a v pátek 9. srpna se zde uskutečnil i zátop devadesáčtyřky. Tento vzácný okamžik bylo třeba zdokumentovat a začíná jim i stopáž samotného videa. V topírně byl ukryt i obytný vůz, který lokomotiva stáhla tentýž den do Martinic. Zde je již další zázemí pro lokomotivu, popelová jáma a možnost dobrání vody do vodojemu. V rámci přiblížení sedmdesátých let byla na chvíli na lokomotivu umístěna hvězda, ta zůstala ještě po sobotním rozbřesku, kdy se zinscenovaly vjezdy do stanice pro potěchu fotografů, kteří tuto scénu ocenili i finančním příspěvkem na klubový účet KHKD, tímto jim patří dík za ochotu, každá koruna napomůže údržbě historických vozidel. Před odjezdem z Martinic do Rokytnice bylo třeba lokomotivu ještě řádně namazat, rozvod, tyčová i osová ložiska, kompresor, mazací lisy pro parní stroj a centrální mazání osových ložisek. V sobotu proběhly tři páry vlaků a v neděli dva, namísto odpoledního se lokomotiva přichystala na přepravu a odjezd zpět do Turnova, celý vlak přepravil Hektor T 435.0509 za občasné asistence Bejčka ve sklonově náročnějších úsecích.
