Vzývejme Ducha Svatého nejen během doby velikonoční a svatodušní, ale obracejme se k Němu denně, aby nám byl průvodcem v našem konání, vedl nás tam, kde je nás třeba a vnášel do našeho života Boží světlo. Text této prosby vychází ze stejnojmenné modlitby ze staré modlitební knížky Touha po vlasti nebeské. Modlitby pro jinochy a katolické muže (napsal Jan Zl. Kačer, A.J. Cellerin a syn v Praze 1896, s. 174.). Archaické termíny byly nahrazeny a slovosled na některých místech mírně upraven se snahou o srozumitelnost a zároveň zachování co nejautentičtější podoby textu (originální text níže).
Otče nebeský, jenž udílíš Ducha dobrého těm, kteří Tebe prosí:
Uděl mi daru moudrosti: abych k dosažení života věčného
užíval vždy prostředků nejpříhodnějších, Tobě nejmilejších.
Uděl mi daru rozumu: abych náležitě rozuměl Tvým rozkazům,
svatým pravdám a svatému náboženství.
Uděl mi dar rady: abych se v pochybnostech všeho omylu uvaroval,
a vždy jenom to sobě zvolil, což by se nejvíce líbilo Tobě.
Ozbrojiž mne, Otče nebeský, darem síly: abych vždycky dovedl
všeliké pokušení k zlému přemáhati, Tvá svatá přikázání náležitě plniti,
a abych dovedl všeliké vezdejší utrpení snášeti trpělivě.
Rač naplniti ducha mého darem umění: abych se naučil všelikým
počínáním svým Tebe, Pána svrchovaného, velebiti a duši svou posvěcovati
a Tobě, Bože můj, abych se stával vždy podobnějším.
Uděl mi daru nábožnosti: abych s Tebou, Otcem svým, v modlitbě rád rozmlouval, a v službě Boží vždy většího a většího zalíbení nalézal.
Vylej na mne v plné míře i daru bázně Boží: abych z lásky k Tobě, ó Bože,
vždycky všeho bedlivě se varoval, co by Tebe mohlo uraziti a rozhněvati!
- Za to všecko prosím se srdcem pokorným a zkroušeným, jak sám k tomu vybízíš, Otče nebeský, skrze zásluhy Tvého milého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Amen.
