Olympic slaví 40 let (Petra Janů)

On: Ty všechno zasklíš, víš co to dá práce,
když ty tvoje fóry vyžehlit mám.
Ona: Nervy ti praskly, teď se začneš kácet,
já tuhletu story už sto let znám, já znám.
Oba: Tady to mám.

On: Ty se jen chválíš, neposloucháš Stouny,
tak se sotva můžeš mou ženou stát.
Ona: Něco se pálí, jo volaly Louny,
prej že máš tam zejtra s kapelou hrát, máš hrát.
Oba: S kapelou hrát.

Ona: Tejden pryč, hned zas šňůra,
tak jen křič nahlas hurá, svít.
On: Rokenrol to je víra,
že mě znaj, to tě zžírá, vím.
Ona: Co teď já, s tímhle fantem,
proč jen mám s muzikantem žít.
On: Chtělas dřív, míň než málo,
malej byt, moji stálost
Oba: Mít, mít, mít, mít, mít, mít,
mít, mít, mít, mít, mít, mít.

Ona: Hádky nám lásku doceňej,
dobře nás potom odměněj.
On: Kde zas mám čistý džíny,
dobře víš, moh´ bych k jiný jít.
Ona: S lucernou kdybys hledal,
to co já jiná nedá, víc.
On: Hádky nám lásku větraj,
tak pojď sem, už se netrap
Oba: Víc, víc, víc, víc, víc, víc
víc, víc, víc, víc, víc, víc

Je to soda tyhle hádky
líp než krásná hudba nám zněj.
Žádná voda, bouchají zátky,
jedeme dál a láska má děj, děj.
Jedeme dál, jedeme dál, jedeme dál, jedeme dál.

свернуть