Tento film vypráví příběh středoevropských Židů během holokaustu tak, jak jej zažily dvě sestry Fanny Rozelaarová a Betty Meirová (rozené Ichenhäuserové), narozené ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 a s rostoucími protižidovskými opatřeními v Německu, byla Fanny, narozená v roce 1919, vyloučena ze školy. Jejich rodina opustila Německo a usadila se v Amsterdamu v Holandsku. Fanny se vdala za Marca Rozelaara několik dnů po obsazení Holandska Němci. V roce 1942 Fanny porodila syna Uriho, a nechala ho skrývat, zatímco ona s manželem šli do jiného úkrytu severně od Amsterdamu. Fanny a Marc neviděli své dítě až do konce války. Později Fanny porodila další dvě děti a v roce 1952 se rodina přestěhovala do Izraele, kde Fanny pracovala po mnoho let jako turistická průvodkyně.
Betty, narozená v roce 1923, se v Amsterdamu učila na zdravotní sestru. Během války pečovala o matku, která si neuměla zvyknout na život v úkrytu. Betty a její matka byly poslány do Westerborku a později do Bergen-Belsenu, kde Betty pracovala jako zdravotní sestra. Díky tomu se jí povedlo zachránit matku. Ke konci války byly obě propuštěny do Švýcarska, v rámci výměny válečných zajatců. Dále putovaly do Marseilles a odtamtud do Alžíru. Betty emigrovala do Izraele v roce 1945, kde dokončila svá studia a stala se z ní diplomovaná zdravotní sestra. Vdala se a narodila se jí dcera.
Tento film je částí série „Svědci a výchova", společného projektu Mezinárodní školy pro výuku holocaustu v Yad Vashem a Centra pro multimediální výuku při Hebrejské Univerzitě v Jeruzalémě. V rámci tohoto projektu přeživší vyprávějí své životní příběhy -- před, během a po holocaustu. Každý snímek je točen na místech, kde se události skutečné odehrály.
Za laskavé podpory the Adelson Family Foundation a the Conference on Jewish Material Claims Against Germany
[ Ссылка ]
