Lyrics:
Mnógo-mnógo let nazád, za týsjačjju moréj,
Žíli ljúdi s dúšami, čto byli tjmy černéj.
A na tróne právila, prekrásna, kak rassvét,
Júnaja princéssa četýrnadcati let.

Vsjo v izjáščnom bléske v čertóge zolotóm,
I slugá čudésnyj, čto tak prigóž licóm.
Josephinoj lóšadj ljubímuju zovút —
Málenjkoj princésse vsjo podvlástno tut!

Ésli malo zólota — požértvuet naród,
Zaberjóm vdvojné u teh, čjja účastj — ešafót.
“Ésli zahotíte vy vdrug peréčitj mne —
Srázu že okážetesj v tjurjmé!"

"Nu že, sklonítesj peredo mnój!"

Djjávoljskij cvetók privlekáet vzor,
Vzgljád svoím okrásom opaljája.
Dáže ésli mésti pletjót sudjbá uzór,
Nakazánje dévu ne postíglo do sih por.

Málenjkoj princésse částo snílisj sny
O prekrásnom prínce iz ledjanój straný.
Tóljko vot, k nesčástjju, iz dvuh on vybral tu,
Čji glazá sijáli kak járkij izumrúd.

V sérdce júnoj dévy obída zaleglá,
Vérnogo princéssa minístra pozvalá,
Tího prošeptála, s ulýbkoj na gubáh:
"Korolévstvo izumrúdov vy sotríte v prah!"

Slóvno v ádskom plámeni tájali domá,
Zvúki isčezáli, obryválisj golosá.
Ljúdjam, čto ne mógut princésse ugodítj,
Žálosti ejó ne zaslužítj!

"Ah, nastálo vrémja pitj čaj!"

Djjávoljskij cvetók privlekáet vzor
Vzgljád krovávym cvétom opaljája.
Kak by ne maníli prekrásnye cvetý,
Bóljno žáljat dúšu óstrye šipý.

Ljúdi ználi tvjórdo: čas vozmézdija nastál.
Komandír naródu načátj podál signál,
Káždyj smélo drálsja, méstjju zaklejmjón,
Zaščiščája áloj dévy blesk znamjón.

Stráhi i somnénija pročj prognáli vraz,
V boj vstupáli smélo, rešíteljno borjásj.
Járostjju okútany týsjači serdéc:
Istoščjónnoj ármii ne otbítj dvoréc!

V zámok gorožáne otvážno vorvalísj,
Slúgi v plen pokórno mjatéžnikam sdalísj.
Málenjkoj princésse tepérj ne sdobrovátj:
Nékuda iz zámka ej bežátj...

"Kakóe neuvažénie!"

Djjávoljskij cvetók privlekáet vzor,
V plámeni vozmézdija sgorája.
Raj ejó razrúšen i rastóptany cvetý,
Slómany vse kúkly i razbíty vse mečtý.

Mnogo-mnogo let nazad, za týsjačjju morej,
Žili ljudi s dušami, čto byli tjmy černej.
A na trone pravila, prekrasna, kak rassvet,
Junaja princessa četýrnadcati let.

Kólokol na bášne tri ráza prozvoníl -
On o nakazánii suróvom vozvestíl.
Sobralsjá na plóščadi vesj čestnój naród:
Júnuju princéssu vedút na ešafót.

Vrémja iskuplénija počtí už podošló,
Sólnce bespoščádno glazá naródu žgló.
S tem že górdym vídom, ničútj ne orobév,
Dévuška skazála naraspév:

"Ah, nastálo vrémja pitj čaj"

Djjávoljskij cvetók prívlekaet vzor,
Vzgljád svoím okrásom opaljája.
S toj porý v naróde legénda proslylá
O prekrásnoj Dóčeri ístinnogo zla!

Link for song: [ Ссылка ]
PV: [ Ссылка ]

VK: vk.com/evillious_underground
tumblr: evilliousunderground.tumblr.com/

свернуть