Anotace k přednášce:
Skrytý mezi horami nedaleko gruzínského města Gori, nechvalně proslulého jako rodiště Josifa Stalina, stojí kostel Ateni Sioni ze 7. století. Jedná se o stavbu jedinečných architektonických kvalit, na fasádě posetou reliéfy a v interiéru zdobenou freskami, které představují jeden z nejúplnějších a nejzachovalejších nástěnných cyklů v celé Gruzii. Přesto je tento jedinečný chrám skoro neznámý. Důvodem zapomnění však není pouze jeho obtížná dostupnost na konci zapadlého údolí. Pro pochopení této situace je nutné se zamyslet nad tím, jak se o Ateni Sioni až doposud psalo. Od 40. let 20. století byl totiž tento chrám badateli považován za špatnou kopii “ kostela ve Jvari, velkolepé gruzínské národní svatyně. Myšlenku, že jde o pouhou kopii, tedy o nutně podřadnou památku jako první vyjádřil Giorgi Čubinašvili (1885–1973), zakladatel gruzínských dějin umění. A protože naše společnost již od počátků modernity kopiemi opovrhuje a, alespoň co se umělecké produkce týče, adoruje originalitu, Ateni Sioni postupně zmizelo z mapy světových dějin umění.
Odpovídá však Čubinašviliho příběh realitě? Opravdu bylo Ateni Sioni ve středověku kostelem druhé kategorie? Cílem této přednášky je opustit tradiční příběh dějin umění, a především romantického napětí mezi „originálem“ a „kopií“. Jakmile očistíme památku od nánosu našich současných předsudků, zaměříme se na to, proč mohl tak velkolepý chrám vzniknout na dnes tak odlehlém a izolovaném místě. Odpověď na tuto otázku budeme hledat ve středověké topografii údolí řeky Tany. Konečně a především, Ateni Sioni bude představeno jako místo, které ač dnes vzdálené a „nepropojené“ s moderním světem bylo v minulosti jednou z největších kulturních křižovatek. Ta spojovala nejen regiony Gruzie, ale i Byzantskou říši s Arménií a Evropu s Asií
