Zajímavý okamžik. Dva Jindřichohradečáci po letech v celostátní televizi v debatě nad dopady zákoníku práce, změn v důchodech a úsporného balíčku.
Trochu náročnější debatní disciplína, kdy nelze úplně reagovat na partnera v diskusi a každý dostává trochu jiné otázky.
Nicméně, v této souvislosti by měly zaznít některé teze a postoje, které zastávám:
- Přejímání centrálních nařízení EU bez znalosti a adaptace na lokální podmínky nepřinese ČR nic dobrého, spíš bude likvidovat konkurenceschopnost našich firem. Nebo je vhánět do rizik vyplývajících ze šédé či černé zóny, kudy budou hledat kličky z toho ven.
- Zaměstnanci a brigádníci budou se svými novými nevyváženými právy větší hrozbou pro zaměstnavatele a ti budou při jejich využívání velmi opatrní. Spíš začnou uvažovat o náhradě za roboty a technologie, kde to půjde.
- Dobrý zaměstnanec se se slušným zaměstnavatelem vždy dohodne k oboustranné spokojenosti. Nepotřebují nikoho z Prahy ani z Bruselu, aby jim do toho vztahu mluvil a něco nařizoval.
- Díky nízké nezaměstnanosti jsou již dnes v lepší vyjednávací pozici dobří zaměstnanci.
- Aby bylo možno přidávat nebo přerozdělovat nějaký "blahobyt" a výhody, musí na ně někdo nejprve vydělat, aby bylo vůbec co přerozdělovat. Kde nic není a jsou jen dluhy, moc toho blahobytu vymyslet nelze. Jen na další dluh a to pak končí katastroficky.
- Nejohroženější skupinou obyvatel jsou mladé rodiny s dětmi, které ještě nemají bezpečnou střechu nad hlavou, kterým se zvedají splátky hypoték, náklady na energie a nezbytné nákupy.
- Pokud nesnížíme tempo zadlužování = fungování státu na dluh, narazíme na skálu dluhové brzdy a pak už nebude debata zda někde něco škrtneme a uskromníme se o 2%, ale přijde zásadní požadavek těch, kteří nám půjčují, abychom škrtli to či ono, a to se nám líbit nebude. Řecká cesta. Podobně, jako když do rodiny přijde exekutor, a je to on, kdo rozhoduje, o co přijdete. Maximum peněz z výplaty, majetek atd.
- Důchody dnešních čtyřicátníků s dalších závisí na tom, kolik ekonomicky aktivních lidí doroste během 25 let a zda budou chtít pracovat, aby dokázali čtyřicátníky v důchodu uživit. To je špatně. Spoléhat se a trnout. Systém by se měl postupně posouvat k zásluhovosti, aby si každý mohl odkládat a šetřit ze svých příjmú na důchod. A musí mít díky nižším daním tu možnost mít co odkládat. Místo strkání peněz státu, spoření do svého hrníčku na stáří.
- Stát musí nalézt takové investice, které by nastartovaly ekonomickou výkonnost a tím vyšší příjmy na všech úrovních (Lithium, technologie, infrastruktura, nízká cena energií atd).
Podívejte se na celý pořad Co na to vaše peněženka v úvodním videu. Společně s Vladimírem Špidlou v pořadu diskutoval také senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné). Jedním z probíraných témat byla i novela zákoníku práce.
