Chronický únavový syndrom také syndrom chronické únavy (ang. chronic fatigue syndrome – CFS) neboli myalgická encefalomyelitida (ang. myalgic encephalomyelitis – ME) je komplexní chronické onemocnění nejasné etiologie. V literatuře často uvedeno pod společnými zkratkami obou názvů jako ME/CFS. Onemocnění je definováno souborem symptomů trvajících alespoň 3 měsíce. Mezi hlavní projevy patří intolerance zátěže a pokles výkonnosti. Tento stav vede k výraznému omezení předchozí aktivity nemocného.
Název onemocnění vede k vágní představě, že jediným projevem je dlouhotrvající únava. Ta může být navíc příznakem celé řady jiných onemocnění.
ME/CFS je multisystémové onemocnění, projevy se liší dle míry postižení jednotlivých orgánových soustav. ME/CFS má u každého pacienta velmi odlišný průběh, stav se může výrazně měnit v rámci dnů i hodin, u nemocných se obvykle střídají období zlepšení a opětovné exacerbace.
Všechny uvedené projevy by měly být při podezření na ME/CFS v různé míře vyjádřeny, z nichž PEM je pro onemocnění zcela patognomonické:
zásadní snížení výkonnosti oproti stavu před propuknutím nemoci doprovázené těžkou únavou, která není důsledkem nadměrné zátěže a neustupuje po odpočinku
nevolnost po námaze (PEM - post-exertional malaise]): celkové zhoršení či rozvoj nových symptomů po fyzické či mentální zátěži, nastupuje obvykle se zpožděním 1-3 dny po námaze a může přetrvávat i několik dní
poruchy spánku, neosvěžující spánek, hypersomnie či nespavost
kognitivní poruchy při zachovaném intelektu, tzv. brain fog - poruchy koncentrace, paměti a pozornosti, obtížné vyjadřování, zpožděné reakce
Následující projevy mohou být přítomny, nejsou však pro ME výlučné:
ortostatická intolerance a autonomní dysfunkce zahrnující závratě, palpitace, nauzeu při změně z horizontální polohy do sedu či stoje
poruchy termoregulace: profuzní pocení, návaly horka, zimnice
nervosvalové projevy zahrnující záškuby a třes
flu-like příznaky: bolest v krku, citlivé lymfatické uzliny, zimnice, bolest svalů
přecitlivělost na světlo, hluk, dotyk, čichové vjemy a chutě
bolesti hlavy, svalů, kloubů, břicha
Léčba
Kauzální terapie ME/CFS není známá. Léčba je individuálně zaměřená na tlumení symptomů (bolest, poruchy spánku). Zcela zásadní je pro pacienty naučit se hospodařit s omezenou energií, tzv. pacing strategie - dávkovat aktivity, naplánovat odpočinek a nepřemáhat příznaky nemoci.
Dříve uváděná terapie postupným zvyšováním zátěže není pro pacienty s ME/CFS doporučena.
Protože je u řady případů patrný vliv infekce, ač je stále nejasné, zda v roli jako příčiny, spouštěče či komplikace, může vyléčení probíhající infekce zlepšit stav nemocného.
Farmakoterapie je krokem z nouze, zkoušejí se nejrůznější preparáty ze skupin antidepresiv, protizánětlivých látek, psychostimulancií, antialergik, antihypotenziv, či dokonce podávání imunoglobulinů, nicméně s rozporuplnými výsledky, v některých případech s prokazatelným benefitem pro nemocného, ale v jiných studiích bez terapeutického úspěchu. Široké spektrum podávaných látek není omezeno jen na léky, doporučují se i vitamíny, minerály, fytoterapeutika a některé potravinové doplňky, opět bez rigorózního průkazu účinnosti.
Vedle farmakoterapie se v praxi lze setkat i s řadou nefarmakologických terapeutických postupů. Nemocným se doporučují nejrůznější sportovní a pohybové aktivity. Někdy se zkoušejí i některé postupy alternativní medicíny, jako třeba akupunktura či homeopatie, nicméně jejich výsledky jsou nejisté a rozporuplné, navíc řada takovýchto studií trpí vážnými metodologickými chybami.
Specifické místo v terapii ME/CFS mají i psychoterapeutické postupy. Podle metaanalýzy J. R. Price a kol., zveřejněné v roce 2008 v databázi Cochrane, se jako nejvýhodnější jeví kognitivně behaviorální terapie ale poslední dění kolem studie PACE, studie účinností různých druhů léčby, její účinnost výrazně zpochybňuje. Dle NICE guidelines z října roku 2021 je KBT doporučena pouze jako doplňková terapie bez kurativního efektu.
Ещё видео!